Eliška Rejčka (počešťělá forma jejího rodného jména Richenza) sice byla dcera polského krále a švédské princezny, ale více než s polskými dějinami, je spojena s českými dějinami.
Její matka brzy zemřela, a proto vyrůstala Richenza v klášteře v péči tety, která byla zároveň sestrou českého krále Přemysla Otakara II.
Otakarův syn Václav II. Pokukoval po polské koruně, a proto se rozhodl nároky na polský trůn podpořit tím, že si jako svou druhou ženu zvolí Richenzu, tedy Elišku Rejčku.
středověká budova
Manželství netrvalo příliš dlouho, Václav II. trpěl tuberkulózou a zemřel ve svých 34 letech, prý v den, kdy jeho žena rodila jejich jediné dítě.
Eliška ovšem dlouho v ústraní nezůstala. Vlády se ujal Václavův syn Václav III. Bohužel po roce vlády byl zavražděn a rod Přemyslovců vymírá po meči. O uvolněný trůn usilují Habsburkové a Korutanci. Římský král Habsburk Albrecht na český trůn usadí svého syna Rudolfa. Za ženu mu dá právě pozůstalou manželku po Václavovi II.. Ani toto manželství netrvalo dlouho. Král po roce umírá.
Z Elišky se stává dvojnásobná vdova. Nutno říci, že královsky bohatá vdova, která po obou manželích zdědila neuvěřitelné množství stříbra a také věnná města. Ve svém Hradci, který dnes na památku královny vdovy se jmenuje Hradec Králové, dokonce vedla svůj vlastní bohatý dvůr.
Královna vdova prý byla velmi krásná žena a tak není nijak překvapivé, že se do ní zamiloval Jindřich z Lipé, který byl nejmocnější muž v zemi. Když se vlády ujal Jan Lucemburský, který si vzal za ženu nevlastní dceru Richenzy Elišku Přemyslovnu, Jindřich z Lipé byl skutečný vládce Čech, protože Jan Lucemburský se raději angažoval v evropské politice a do Čech zavítal jen málo.
zřícenina hradu
Richenza podporovala umění. Díky ní vděčíme za rozvoj středověké iluminace. Nechala vyhotovit klenot českého středověkého písemnictví, který známe pod názvem Antifonář královny Rejčky.
Tato zajímavá žena také nechala vybudovat několik církevních staveb v Brně, kde žila s Jindřichem z Lipé. Například cisterciácký klášter na starém Brně, kde se hodlala ve stáru usadit. To učinila po tom, co zemřel její milovaný druh Jindřich z Lipé.